May 2009
A town on
hills, full of Osman houses from the 19th century, with its own canyon in the
middle. Wonderful buildings: a comfortable, generous standard. I sit in the
shadow of a walnut tree and drink the sweet tea. Safranbolu is protected by
Unesco, the tourists are mainly Turkish and there is not much of them in the
spring. (No one has probably walked down to the end of the canyon to see a
giant mound of waste in the landscape).
Město na kopcích, plné osmanských domů z devatenáctého
století, s vlastní roklí uprostřed. Skvělá stavení: pohodlný, velkorysý
standard. Sedám si do stínu ořešáku a piju sladký čaj. Safranbolu je chráněno
Uneskem, z většiny je opravené, turisti jsou hlavně turečtí a na jaře jich tu
moc není. (Nikdo z nich asi nikdy nedošel tou roklí až na konec jako já, aby
spatřil obří hromadu odpadků v krajině.)
Žádné komentáře:
Okomentovat